Dějiny budovy Mánes

Budova ve stylu emocionálního funkcionalismu je úzce provázána s historií S.V.U. Mánes. Spolek byl založen v roce 1887 několika českými umělci, kteří studovali v Mnichově. Prvním starostou spolku se stal Mikuláš Aleš a jeho zástupcem Stanislav Sucharda. Pořádali výstavy na různých místech Prahy a udržovali těsné vztahy s uměleckým děním ve Francii.

1902–1917 byl u příležitosti výstavy Rodina postaven dřevěný pavilon pod Kinského zahradou, navržený arch. Janem Kotěrou

1921–1928 byla ve dvoře Vodičkově ulici postavena slavná „Síň Mánes“ 122 m 2 podle návrhu arch. Josefa Gočára.

1923 – Výstava francouzského umění 19. a 20. století v Obecním domě, která po odkoupení státem, se stala základem „nákupního fondu“, později „stavebního fondu“ jako základu kapitálu k nově plánované budově. V říjnu primátor JUDr. Karel Baxa (1919 – 1937) nabídl spolku mimo jiné lokality i místo Šítkovských mlýnů, které bylo akceptováno pro svou mimořádně zajímavou polohu.

1924 – předseda spolku arch. Otakar Novotný (1920 – 1923) předložil první návrhy budovy, které v únoru schválila Státní regulační komise. V říjnu byl arch. O. Novotný výborem spolku pověřen vypracováním projektové dokumentace.

1926 – S.V.U. Mánes se stal majitelem objektů a pozemků Šítkovských mlýnů, které patřily pražské obci.

1927 srpen – zakoupení pozemků a budovy patřící Komisi pro kanalizování Vltavy a Labe za částku 380 000.- Kč s řadou závazků, které nakonec stavbu podražily a opozdily.

1927 14. 10. bylo povoleno zbourání budov čp. 249 – 253 Šítkovských mlýnů. Současně byly schváleny plány novostavby Mánes od arch. Otakara Novotného.

Stavební komisí od 27. 5. 1927 zvoleni valnou hromadou spolku tito členové: JUDr. Vilém Pospíšil – guvernér Národní banky (5. 5. 1873 – 27. 11. 1942) JUDr. J. Preiss – vrchní ředitel Živnostenské banky (8. 12. 1870 – 29. 4. 1946) Felix Goller – vrchní ředitel Zemské banky (28. 4. 1872 – 6. 9. 1938) JUDr. František Hodáč – poslanec (21. 8. 1883 – 10. 3. 1943) Ing. arch. Otto Tille (25. 1. 1863 – 24. 10. 1941) prof. akad. soch. Karel Dvořák (1. 1. 1893 – 28. 2. 1950) akad. mal. Emil Filla (3. 4. 1882 – 6. 10. 1953) prof. arch. Josef Gočár – předseda komise (13. 3. 1880 – 10. 9. 1945) Josef Groh – ředitel Čsl. červeného kříže () prof. akad. soch. Bohumil Kafka (14. 2. 1878 – 24. 11. 1942) prof. PhDr. Antonín Matějček (31. 1. 1889 – 17. 8. 1950) prof. arch. Otakar Novotný (11. 1. 1880 – 4. 4. 1959) prof. PhDr. Václav Vilém Štech (31. 3. 1885 – 24. 7. 1974)

1928 – stavební práce zadány firmě Josef Blecha, subdodavatelem pro zakládací a betonářské práce byla firma Skorkovský. Demolice starých budov byla zahájena 23. 4., ale nejstarší vodárenská věž v Evropě do plánů nebyla zahrnuta, naopak bylo požadováno její zabezpečení a opravy. Subvence Ministerstva školství a národní osvěty pomohla uhradit část z nákladů 930 000 Kč. Další komplikace vyvolalo odhalené staré podloží, které si vyžádalo částku 1.100 000 Kč navíc.

1929 – betonováním základů v červenci zahájena vlastní stavba budovy Mánes. Projekt, kterým byla stavba realizována, byl až sedmý v řadě.

1930 – původně plánovaný rozpočet z 7 000 000 se navýšil na téměř 10 000 000 Kč. Základem byl Stavební fond ve výši 501 000 Kč, k tomu odstupné za síň Mánes ve Vodičkově ulici ve výši 211 000 Kč a za prodej Maroldova obrazu v hodnotě 35 000 Kč. Státní příspěvek byl 1 000 000 Kč, president T.G.M. daroval 200 000 Kč, přispěli jednotlivci a korporace částkou 314 000 Kč. Mezi dárci se objevují jména Otta Petschek, Louis Rothschild a další velkoprůmyslníci nebo veškerá tehdejší inteligence.

1930 – počátkem března SVU Mánes požádal stavební úřad o povolení oslav k 80. narozenin presidenta T.G. Masaryka, které se konaly v hlavním sále, ještě před kolaudací.

3. 10 1930 – hlavní kolaudace budovy SVU Mánes

30. 10. 1930 – slavnostní otevření budovy Mánes

1931 – prvním nájemcem restaurace Mánes byl Emanuel Pácal

1932 – Stavební úřad vyhrožuje spolku trestním řízení, protože nesplnil podmínku z roku 1928 opravu pláště renesanční vodárenské věže.

1934 – leden, povolena přístavba nad ramenem Vltavy a rozšíření kavárny a její propojení s restaurací.

1935 – Magistrát hl. Města Prahy přidělil budově čp. 250

1939 – březen, vydáno povolení hudebního pavilonu arch. F. M. Černého, k realizaci však již nedošlo. Stavební úřad opakovaně vyzýval spolek Mánes k předložení skutečného provedení stavebních úprav od roku 1934, dále v roce 1945 a 1946.

1944 – arch. Otakar Novotný předpokládal, že pokud půjde vše jako dosud, S.V.U. Mánes splatí všechny své finanční závazky v roce 1954. Spolek Mánes měl do roku 1948 placeny všechny úroky Dr. J. Preissem, pokud byl vrchním ředitelem Živnostenské banky.

1946 – září, byly S.V.U. Mánes povoleny další stavební úpravy podle projektu arch. Jiřího Novotného (syn Otakara Novotného), které spolupodepsal stavitel Josef Blecha.

1947 – stavební práce provedeny, hudební pavilon zde není zmiňován

1948 – leden, povoleny další změny podle plánů arch. Jiřího Novotného

1949–1956, chybí archivní dokumenty, nejsou spláceny pohledávky bankám

1956 3. 3., nejen v důsledku toho Ústřední národní výbor hl. Města Prahy svým dopisem rozpustil spolek S.V.U. Mánes a likvidátorem spolku ustanovil Český fond výtvarných umělců – ČFVU

1958 – stát převzal majetky všech výtvarných spolků a tím i budovu Mánes, za kterou doplatil dluh S.V.U. Mánes u zestátněných bank.

1961 – oprava krytiny Šítkovské vodárenské věže

1964 – červenec, povolení nové příčky v 1.NP

1967 – ČFVU žádá o provizorní stavební úpravy pro klub výtvarníků

1974 – v suterénu vybudovaná nová transformační stanice

1976–1987 ČFVU provedl velmi necitlivou rekonstrukci: 1976–18. 3. Vydáno stavební povolení pro změny interiérů „Domu umění Mánes“ – podle projektu architektů: Pavel Rychlink, Ladislav Vrátník, Tomáš Hanák

1982 – 2. 8., vydáno povolení změny stavby před dokončením

1983 – kolaudace kanceláří v 2.NP

1984 – prosinec, kolaudace elektrokotelny

1985 – 22. 3., povoleno předčasné užívání stavby – hl. výstavního sálu v 1.NP

1985 – podnik Pražská stavební obnova nesplnil termín ukončení stavby

1987 – 9. února stavební odbor ONV Prahy 1 povolil užívání stavby

1994 – NČVU vznikla ze zákona transformací z Českého fondu výtvarných umění. Nadace má sídlo v budově Mánes, jehož je i majitelem. Činností NČVU je pořádání výstav, podpora výtvarného umění a správa majetku.

1994–1996 Nadace po převzetí majetku prováděla potřebné rekonstrukce veškerého majetku a zvláště podloží stavby Mánes, která byla v havarijním stavu (obrovské kaverny). Cena 45 000 000 Kč z vlastních financí bez přispění kohokoliv.

1996 – vyhlášen havarijní stav pro základovou konstrukci Podle projektu firmy Helpinvest Praha byla provedena sanace narušených základů mostní konstrukce, které provedly Vodní stavby a.s. Praha, subdodavatel Zakládání staveb a.s. Ukončení k 31. 7. 1996

2002 – srpen, ničivá povodeň. Budova Mánes zaplavena do výše 150 cm, přesto vydržela tento velký nápor, aniž by ohrozila Karlův most. Opravy budovy byly ukončeny téhož roku.

2002 – Rozsudek Jménem Republiky ze dne 21. 3. 2002 nabyl právní moci a nevyhověl odvolání S.V.U. Mánes. Potvrdil jeho zánik podle § 79 odst. 1 zák. č. 115/53 Sb.

2012–2014 Nadace provedla generální rekonstrukci s uvedením budovy do původního stavu, navíc s bezbariérovým zpřístupněním pomocí výtahů a moderní vzduchotechniky. Projekt HM Architekti. Cena generální rekonstrukce byla 165 milionů za pomoci hypotéky 125 000 000 Kč. Až do počátku uzavření výstavních prostor a gastroprovozů Nadace bez problémů splácela bance požadovanou jistinu i úroky. V souvislosti SARS-CO19 banka dovolila splácet pouze úroky, které však navýšila.

2015 – Za rekonstrukci budovy Mánes obdržel cenu primátora v soutěži Stavba roku.

Historie Nadace českého výtvarného umění

I.

Nejstarší právní předchůdce Nadace českého výtvarného umění – Český fond výtvarných umění – byl samostatnou organizací zřízenou na základě ust. § 41 zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých č. 35/1965 Sb. (autorský zákon) ze dne 25.3.1965 a na základě nařízení vlády ČSR č. 159/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Český fond výtvarných umění byl zřízen pro podporu tvůrčí činnosti v oblasti výtvarných umění a architektury.

II.

Na základě zákona č. 318/1993 Sb. A podle § 20b-20e obč. zák. byla poté zřízena Českým fondem výtvarných umění Nadace Český fond umění, se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, která byla registrována dne 15.12.1994 u Obvodního úřadu v Praze 1, správní odbor, pod č.reg. P1-422/94.

S výjimkou majetku státu přešel na novou nadaci všechen movitý i nemovitý majetek bývalého fondu a nadace na sebe převzala i z toho plynoucí práva a povinnosti a závazky. Zároveň však byla zkrácena o dosavadní příjmy, které několikanásobně převyšovaly realitu dalších let.

K roku 1994 se také vztahují značné změny ve struktuře a rozsahu majetku nadace. Postupně byla nucena opustit některé domy a zařízení, z nichž podstatná část byla navrácena původním majitelům. Dalším zlomový, rok, byl r. 1997, kdy došlo ke vzniku samostatné Nadace Český fond architektury (zakládací listina Nadace český fond architektury)

Dle tehdy platného Statutu ze dne 11.10.1994 platilo, že nejvyšším orgánem a správcem ČFU je správní rada, která má 14 členů, tvořena zástupci výtvarné obce a architektonické obce v paritním složení.

III.

S ohledem na ust. § 35 nově přijatého zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech byla Nadace povinna zažádat o zápis do rejstříku nadací a nadačních fondů u Krajského obchodního soudu v Praze, a to podáním ze dne 16.9.1998, kam byla s účinností od 12. května 1999 zapsána pod názvem Nadace Český fond umění.

Statutárním orgánem nadace byla její správní rada, která měla devět členů, dozorčí rada tři členy.

Obměna členů správní a dozorčí rady nadace vždy probíhala řádným zákonným způsobem, zcela v souladu se Statutem nadace a zákonem č. 227/1997 Sb. v platném znění.

IV.

Dne 11.6.2008 přijala Nadace nový Statut, který zrušil všechna předchozí znění statutu.

Název nadace byl změněn na Nadaci českého výtvarného umění.

V.

Usnesením Městským soudem v Praze dne 25. listopadu 2022 proveden zápis změny do nadačního rejstříku – počet členů správní rady snížen na 7 členů. (viz Statut ze dne 9.11.2022)